28.12.2007

Ahojte Ljudia

Tak zase na cestach. Tentokrate tato vejprava povede nekolika staty a bude hodne dobrodruzna, neb se bude hodne improvizovat. Pro zacetek nas po dvaceti hodinach cesty letadlo vyprdlo v Hon Kongu. Je to velkej sok, neb jsme vzdy pristavali ve spinavejch mestech. Tohle je naprostej opak. Vsechno je tady hi-teck. Mrakodrapy, mrakodrapy a zase mrakodrapy. Sviti to, blika to a nekdy mam pocit, ze du obrovskym hernim automatem.

Rusno tady teda je. Lidi cupitaj sem a tam, telefonujou, brebentej a vselijak si ten jinak lehkej zivot komlikujou. Vrabec by tady umrel hlady, neb na ulici neni smitka, na coz po jinejch asijskejch zazitcich nejsme zvykly. Zato tokovej Arnost Vrabec by si moc pochutnal na kachnickach, kuratkach, prasatkach a tak. Po ruznejch brouzdanich mestem sme vyjeli na Victoria Peak. Tenhle vejhled je mocnej, jelikoz se na to brebenteni a blikani da koukat z ptaciho pohledu. Je to pohlednicove pokoukani, ale zastupy prevazne asijskejch turistu neustale znemoznujou kochani se.

Myslim, ze je prinosne tohle digi-mesto navstivit, ale my tady vic jak tri dny nevydrzime. Zaprve by tady padnul celej dvoumesicni rozpocet a za druhe bychom meli po tom vsem megabity a cisla  po celem tele. Nas dalsi plan je Cina. Pri pohledu na mapu nas trochu tlaci zadek, neb to bude mnoho kilometru prosezenejch v sedackach nejruznejsich dopravnich prostredku. Jau.

Zatim se mejte krasne a podrbejte za nas vsechny pejsky, neb tady neni ani jeden.

HonzolkaTobolka a JohanaNohama