Thajsko 2008

06.02.2008

Ahoj zmrzliny

Tak ja uz jsem na ceste sam,neb Johana Nohama vcera odletela dom. Pekne sem ji zamaval kapesnikem a bylo. Louceni bylo

dojemne,neb az do ted, jsme byli na ceste spolu.Odkud ze jsem to psal naposled? To bylo jeste z Kambodzi.

Nase cesta vedla do Bangkoku. Projeli jsme spodni casti Kambodzi narodnim parkem. Cetsa byla dobrodruzna, neb silnice jeste

nejsou hotove, zejmena pak mosty. To znamena, ze reku musite preject na ruznejch lodich, vorech a jinejch plovoucich

zbesilostech. Po prekroceni thaiske hranice se razem meni svet. Naprosto moderni Thaisko, kde nenajdete odpadek na ulici,

silnice jsou ciste, osvetlene a nejezdi po nich zadne rachotiny. Euroamerika v Asii, kde pada jeden dolar za druhym. Bangkok

je bohate mesto, sama reklama a svitidlo. V centru narazite skoro jen na turisty. Vlastne nikde jinde jsem jich tolik

pohromade nevidel. Za tech deset let co sem tu nebyl se to ohromne zmenilo, ale i tak je thaisko nadherna zeme, plna komfortu

a pohodlneho cestovani. Ale co je nejdulezitejsi je opet zradlo. Od rana do vecera si macham drzku ve vsem moznem. Omacky,

polivky, zelenina, ryby….mnam. Vcera na ulici jsem ochutnal vsechny brouky, kobylky a cervy co tam babka prodavala. Pak si

to straduju po moste a najednou koukam, ve stoce plave krokodyl jak brno. Netusil jsem, ze tady zije, ale normalne tam plaval

u nejakeho trhu a zrejme cekal na to, co lidi smetou do vody.

Jinak v Thaisku, jak je znamo, frci sexualni turismus o sto sest. Kurev je tady jak v politice a taky hodne transvestitu.

Nekdy mam fakt praci rozeznat zenskou od chlapa.

Tak. A ted vam musim rict, jak sem blbej. Jeste co tady byla Johana, stradovali jsme si to po jedne ulici na kraji mesta. A

koukam, na chodniku tam sedi chlap a ma takove male medvedy. Takova malinka hracka, docela srandovni. No a dycky da nad

jednoho ruku a on zacne skakat ze strany na stranu. Tak na to koukam a zkousim to…a opravdu….jak dam ruku nad medveda,

tak skace sem a tam.Rikam, kolik za to chce….tak smlouvame a nakonec je cena dobra, tak jich kupuju jeste par pro kamarady.

Jeste to zkousim a medved opravdu skace. Celou cestu dom premejslime, co tam je za vychytavku, ze ten meda hopsa. Magnet,

nebo nejake termo vychytavka, co reaguje na teplo ruky? Nebo co by to mohlo bejt. Samozrejme ze medved doma nehopsal. Jasne.

Napalil nas, ale jak to, ze tam skakal a doma ne? CHlapek tam samozrejme uz nebyl, ale po dlouhe dobe sme na nej narazli

znova. Rikame, tak hele, tohle je podvod, ale ukaz jak to, ze medved tady skace a donma ne. Tak. Celej figl byl v tom, ze ten

hajzlik mel takovej vlasec. Co vlasec. To byl takovej vlasek, kterej nebyl videt ani z blizka. Na jedne strane byl privazenej

k batohu u ktereho sedel a druhej konec drzel pod kolenem. Medveda dycky nenapdane zahaknul a pak do vlasce pod kolenem

brknul a medved hopsal sem a tam.Jenze to mel tak zmakli, ze to neslo poznat. Tak sme se hadali, ze nas podvedl a tak, no a

chlapek utekl. Takhle nas napalit….no to je ostuda.

Blbej Hozhomolka

09.02.2008

Prdoulek, Opodeldog a Mon Senor Vomacka

Savady Kap z ostrova

Damove a pani. Na chodidle me lehta jemnej pisek, neb nedaleko ode mne je plaz a z ni kouka palma – a na palme sedi ptak – a ten zpiva „tudlidudlidu“. Ptak je to darebnej, neb sletne a sezobne seminko z pisku. Takove seminko muze jednou byti krasnou kvetinou, jenze ptak nehledi na budoucnost nejakeho seminka a pekne ho zobakem drti a slasti oko privre. Rano sem stal v mori a koukal jak se mne pod vodou vlni kolena. A jak tak stojim, najednou lezim a plavu a pak se potopim a vynorim a je me hej, jenze slana voda stipe do ocka leveho, proto ocko mnu tak dlouho, az je ocko cervene. A co bylo pred tim?

Pred tim sem se potkal se Zemankem a Zemankovou v Bangkoku na ulici. Sedel sem, popijel male pivo a tu prosla ta dvojice osmahlejch hrdinu. Mavnul sem na ne a uz se brebentilo. Bastili sme, pili a to az do seste ranni, kdy nas sila opustila. Krasne to shledani. Na ulici sme zrali brouky, cervy a kobylky a pak sme si dali smazeneho skorpiona. Tomu nejdrive odtrhnete jedovatej bodak na zadku a pak ho vlozite do ust a pozvejkavate, az je z nej jen kase a tu polknete a pak je vam fajn. Zjistil sem, ze se nestim sezrat vubec nic. Sem prase?

Druhej den na prselo a to fakt opravdovsky. Tak opravdovsky, ze za chvilku byl Bangkok pod vodou. Brodili sme se po kolena ve vode a bylo tak jak na nejake rece. Auta byla zaplavena, motorky motor bublal pod vodou a byla to legrace. Voda se nekde vlila i do restaurace a byla to podivana nevidana. Po tom vsem nas vcucl autobus a pak lod a najednou je tu plaz, palmy, pisek a modre more. Sme na ostrove Kho Phanghan, kde jsem tez pred desiti rokama byl a ac se to zmenilo, je to tu furt nadherne. Mame malej bungalov v palmovem hajecku a do more je to par vterin. Se Zemlosem samozrejme neustale neco provadime. Vetsinou sou to hovadiny nejruznejsiho druhu. Treba si povidame s mistnima cesky a nebo na ne mluvime holcicim hlaskem a tvarime se klokanovite. Pak tady mame sebranuku pejsku. Mame pro ne jmena. Jeden takovej malej, vypada to spis jak netopejr sedici na psim tele, tak tomu rikame Prdoulek. Pak je tady takovej nacesanej fesak, tak to je Mon Senor Vomacka a ten cernej s kosikem je Opodeldog. Vecer popijime rum na plazi a koukame na hvezdy. Samozrejme ze resime existenci lidskou a divime se tem nasim zivotum. Treba je nekde planeta, kde zije jenom Mon Senor Vomacka? Nebo sme prisli na to, ze ufon ma misto nohou eskalatory a ze pri trose smuly slapnul brichem do emailu. Na jine planete zase zije golfovej micek, kterej tam nedopatrenim pinkul Tiger Woods a ten micek se tam skrizil s levou botou Jana Neprakty a po roce se jim narodil mnoukaci pes Vavra. Vlastne ty teorie sou ruzne. Jedine co vime jiste je to, ze nam dosel rum. A to je vam pak vopravdicky osemetne. No nic. Ja du drbat vodni sneky za uchem a Vy me tam u nas na sebe davejte pozor.

Homolka

15.02.2008

Vazeni pratele

Tak uz sem na ceste zase sam, neb Zemanek a Zemanka odleteli domu. Ale i me zbejva poslednich par hodin do odletu a tak tady sedim a promitam si celou letosni cestu pred ocima. Je tomu zhruba dva mesice co sem se ocitl v Hong Kongu. Mrakodrapy, svetla, same blikani a pipani. Clovek by se tam zbalznil, ale je to moc krasny. Dale Cina. Cina me hodne zklamala. Mozna pred lety to byla krasa, ale jeji moderni podoba postrada ducha. Myslim, ze na tuto zem budu vzpominat nejmene. Nerikam, ze sem tam nezazil nic pekneho, ale v porovnani s ostanim svetem……nic moc. Laos. Jo. Jo. Jo. Muj sampion letosni cesty. Krasna a lehka zeme, usmevave tvare, nadherna priroda. Vzpominam na prekroceni hranice Ciny a Laosu, kde se vse zmenilo v nadhernej svet. Dale Kambodza. Nejchudsi z tehto statu je prave ona a tim padem je takova opravdova, vyjma Ankoru, coz je diky hromadnemu turismu trosku zmenena oblast. Kambodza je tajemna, stale posramocena brutalitou poslednich desetileti, ale ma krasnou prirodu a dobre jidlo. Thaisko. Moje prvni asijska zeme, kterou jsem pred deseti lety procestoval a ted se do ni vratil. Je to moderni stat, kde se cestuje neuveritelne komfortne, najite se vsude nejruznejsich jidel a vlastne neumusite nic resit. Ostrovy jsou katalogova zalezitost, kde bilej pisek lemujou palmove haje a zapady slunce jsou jak v pohadce. Vzpominam, jak se valime na plazi za svitu mesice a pozorujeme neonove meduzy, ktere se pod hladinou rozsvecej a zhasinaj. Pamatuju na potapeni, kdy se propletate hejnama barevnejch ryb a stracite se v lese neruznejsich koralu. Vecer popijite rum na plazi a hladite kolemjdouci pejsky, kteri se furt drbou, protoze maj blechy.

Ted sedim tady v Bangkoku a cekam na letadlo. Mam za sebou mnoho tisic kilometru prosezenych v autobusech, autech, vlacich, taxicich, motorkach, korbach nakladaku, dodavkach, riks, tuk tuku, lodi a noho desitek nachozenych po vlastnich. Ochutnal jsem radu nejruznejsich jidel, videl podivna zvirata, potkaval lidi, ptal se o dozvidal, hledel do mapy. Presne tak jako kazdej rok touhle dobou. Tentokta moje cesta vedla uplne naslepo. Zkratka prilet do Hong Kongu a odlet o dva mesice pozdeji z Bangkoku. Nezjisti jsem si nic, vse ponechal nahode. Improvizoval, ptal se, neb moudra kniha Lonely Planet byla nekde sema beze me, ale o to to vsecko bylo vetsi dobrodruzo. Nemel sem viza, vsechno se resilo na miste – toho sem se bal nejvic, neb muj pas nebyl z jistejch duvodu vhodnej pro prekracovani hranic.

Tak. A je tu zas ten posledni den, kdy me kovovej orel odnese k nam, tam kde pada snih a je zima, tam, kde je to dobre pivo, proste domu. Tesim se, az si nazuju boty, neb do ted sem chodil jen v tapkach. Nastene cas, kdy se vrhneme do prace a budume zkouset vsechny napady, ktere lezely na ceste.

Bedlive sleduji volbu noveho prezidenta stejne tak, jako volbu nasi predkapely. Hned co budu doma, zacneme to resit. Vim, ze tohle hlasovani zpusobylo jiste nevole. Ted musime najit cestu, jak s tim vsim nalozit. Nas napad s verejnou volbou nedopadl nejstastnejc. Vime. Byl to pokus, kterej nam ukazal, ze priste na to budeme muset jinak. Kazda chyba se preci stane vykricnikem, kteremu se pak vyhejbate.

No nic. Ja si du dat posledni jidlo a pak me ceka celodenni let. Tesim se na Vas a sejdeme se na koncerte,

Homolkohonzolkotobolka